Blbý nápad může vést k lásce-3.Kapitola
22. 5. 2009
Byl to už týden co se David vrátil z nemocnice a všechno šlo jako obvykle jen… stala se nepříjemná věc.
Přišli jsme jako každý den se Sárou do školy a když jsme si sedly po chvilce začalo zvonit a do školy vešel nový spolužák.
„Dobrý den děti posaďte se“ řekla učitelka a my se posadili.
„Chtěla bych vám představit nového spolužáka jmenuje se Martin a bude s vámi chodit do třídy protože se s jeho rodiči a sestrou přestěhovali a budou zde bydlet“
„Ahoj“ zamával na nás Martin a usmál se.
„Martine budeš sedět v pření lavici před Laurou“řekla učitelka a já se v tu chvíli probrala z transu.
„No co třeba bude v pohodě“ myslela sem si.
Martin se posadil a v tu samou chvíli se na mě otočil a zeptal se:
„Co je teď zempl nebo děják?“
„Zempl jo a…Laura“usmál sem se na něj.
„Martin to už víš a kdo je ta holka vedle tebe“usmál se šibalsky na Sáru.
„Já jsem Sára ale špatná správa sem zadaná takže si drž odstup“usmála se na něj Sára.
„Ale no tak nejsem hezčí co říkáš“ Sára se na něj sjela ho pohledem a podívala se na něj.
„Co říkáš“ zvedl obočí a šibalsky se usmál.
„Sorry ty nemáš u mě šanci.“
„Aspoň mi řekni kdo je ten kluk a já se s ním o tebe rád poperu“
„Hm…tak za prvé to není kluk ale holka a za druhé jestli chceš vědět kdo to je tak sedí vedle mě“
Martin zbledl a podíval se na Lauru a řekl:
„Fakt?“
„Jo fakt nebo chceš důkaz?“zeptala jsem se.V tu ránu sem Sáru políbila.
Martin teď byl bílý jak stěna a jen nám řekl:
„Hm úžasný ale mě to nevadí já nejsem sice na kluky ale jsem bisexuál takže v poho.“
Mi jen na něj hleděli s otevřenou pusou a potom jsme se ho zeptali:
„Kámoši?“
„Kámoši“odvětil s úsměvem
U mě doma:
„Ahoj Davide“ řekla sem s úsměvem když sem vešla do jeho pokoje.
„Ahoj“ řekl smutně
„Co se děje“ zeptala sem se zvědavě.
„Nic“ odpověděl mi a začal usedavě plakat.Přišla sem k němu obejmula ho a znovu se zeptala:
„Co se děje?“
„Patrik…“ nedořekl a znovu začal usedavě plakat.Radši už sem se neptala protože sem viděla že je na tom hrozně špatně.
„Počkej Patriku já tě zabiju“ myslela sem si v duchu.
„Davide víš co ? uděláme to tak že zítra zůstaneš doma a já tě u učitele omluvím že je ti špatně ano?“
„Dobře děkuju si hodná“
„To je v poho“ještě chvíli sem s ním byla v pokoji a když usnul šla jsem do svého pokoje.
Druhý den ve škole:
Vešla sem do třídy a posadila se na místo a když hodina skončila šla jsem do vedlejší třídy.
Přišla se do Davidovy třídy a hned jsem uviděla Patrika jak se baví s ostatními kluky a usmívá se a v duchu jsem si myslela „No super ty bráškovi zlomíš srdce a ještě si šťastný proč taky ne.“.
Když jsem přišla ke stolu Davidova učitele on se na mě jen překvapivě podíval a já mu řekla:
„Dobrý den pane učiteli já jen …chtěla sem omluvit Davida že nepřišel do školy bylo mu trochu špatně tak zůstal dnes doma“
„Jistě to je v pořádku děkuji“odvětil mi s úsměvem a pokynul rukou že už můžu jít.Když jsem už chtěla jít zastavil mě Patrik a zeptal se mě:
„Lauro proč dneska David nepřišel do školy?“
Ve mně to doslova vřelo.
„Tak ty nevíš proč?“začala sem na něho řvát.
„Tak já ti to řeknu..včera sem přišla domů pozdravila Davida a on začal usedavě brečet a jediné co z něho vypadlo když sem se ho ptala co se děje bylo to že řekl tvoje jméno a nic jiného mi neřekl už ti pocvakává?“
Patrik se na mě jen překvapeně podíval a potom řekl:
„Já ale opravdu nevím co sem udělal.“
„Ty blbečku já ti to řeknu takhle…ještě jednou se přiblížíš k Davidovi tak tě zabitu a už se víckrát neodvážíš na něj ani sáhnout a ještě něco…zapni mozek a mysli co si včera dělal protože…radši nic a ještě jedou ber na vědomí co jsem ti řekla.“
S tím sem odešla do svojí třídy a když skončila škola tak jsem rychlostí blesku vyletěla ze školy a šla rychle domů.Vešla sem do Davidova pokoje ale on pořád usedavě brečel já k němu přišla a znovu se ho zeptala:
„Co se děje? A nesnaž se mi neodpovědět ty to ze sebe potřebuješ dostat tak mi to řekni já to pochopím neboj“
„Dobře řeknu ti to třeba se mi trochu uleví“
„Taky si myslím“
„Tak dobře to bylo tak…šel jsem ze sborovny protože si mě zavolala učitelka že chce s něčím pomoct když jsem skončil šel jsem do třídy protože mi Patrik slíbil že na mě počká tak jsem za ním šel a když jsem došel do třídy viděl jsem Patrika jak se líbá s Martinem z vaší třídy a doslova si to užívá a nakonec jsem vyběhl ze školy a pak jsem se zavřel v pokoji a začal sem brečet a potom si přišla ty.“
„Aha…ulevilo se ti?“
„Jo a hodně děkuje si ta nejlepší ségra“
„To je v pohodě a ještě něco chceš jít zítra do školy? nemusíš jestli nechceš“
„Jo půjdu a neboj budu v pohodě“
„Dobře v tomhle ti nemůžu bránit“vyšla sem z jeho pokoje a šla jsi udělat úkoly do školy naučit se a šla jsem spát.
Co se stane zítra ve škole mezi Davidem a Patrikem? To bude v dalším díle.
Patrik
...
(tess (a-sa-y.estranky.cz), 7. 6. 2009 22:18)